VDĚČNOSTÍ K PROSPERITĚ
Lidé se často ptají: Kdy se budu mít lépe? Kdy se můj život změní? Co mě čeká? Kdy budu konečně šťastný? Takové otázky vychází z přesvědčení, že právě teď jim něco chybí. Člověk, který se takto ptá, vychází z pocitu nedostatku něčeho – nedostatku lásky, peněz, radosti ze života. Pakliže je člověk vnitřně přesvědčen o tom, že má něčeho nedostatek, jeho nitro i mysl zpívají tu samou píseň – mám málo, nemám nic, nedostatek, nedostatek, nedostatek. Na základě zákona přitažlivosti (stejné přitahuje stejné) se pak v jejich životě zrcadlí právě nedostatek. A všechny životní okolnosti jen potvrzují tuto domnělou „pravdu“ – žiji v nedostatku, nemám vše, co bych chtěl, něco mi chybí, nic není tak, jak bych si přál. Lidé s tímto vnitřním přesvědčením pak přitahují podobné typy lidí, kteří taktéž „nic nemají“ nebo zkrátka nemají dost toho, co mají.
Iluze samozřejmosti
Jak z toho ven? Jak vyjít z tohoto začarovaného kruhu přesvědčení a myšlenek na nedostatek? Jak konečně změnit svůj život tak, aby byl člověk spokojen – sám se sebou a se svým životem? Klíčem je vděčnost. Zastavte se na chvíli, vystupte z bludného kruhu myšlenek a podívejte se na svůj život z pohledu cizího člověka. Podívejte se na sama sebe, jací jste, jací lidé vás obklopují, jaký majetek vlastníte, jaké zaměstnání vykonáváte, jakou práci za celý den stihnete. Podívejte se na svůj život a na to, co v něm máte. Víte o tom, že to všechno není žádnou samozřejmostí? Ti lidé, kterým dnes možná vyčítáte jejich chování, tu zítra třeba nemusí být, i vy sami můžete zemřít, můžete přijít o zaměstnání, o dům, o auto, o peníze, které teď máte! Nic není samozřejmostí a nic nebude trvat věčně. Nebylo by náhodou namístě poděkovat za to, co máte? Být vděčen za všechno co je kolem vás - a to právě teď?
Vztahy a vděčnost
Zkuste se jednou podívat na své blízké jinýma očima – očima vděčnosti za to, že tu vůbec jsou (ať už jsou jacíkoliv), a že vy máte to štěstí být jim nablízku. Kolik času asi máme na to, abychom své životy obohatili o dobré vztahy, porozumění a lásku? Člověk často hodnotí druhé skrze prizma svého materiálního myšlení, skrze své ego – klade jim podmínky (vědomě či nevědomě), za kterých je bude mít rád, za kterých budou jistě všichni šťastni. Namísto toho, aby pohlédl do svého nitra a hledal tam příčiny toho, proč mu druzí ubližují nebo se nechovají tak, jak by chtěl, otáčí se kolem sebe a ukazuje prstem na druhé. Je to skutečně tak, že jen ti druzí za všechno mohou? Jsou to pouze oni, kdo by se měli změnit? Nenávist, zlost a výčitky plodí vždy jen nenávist a zlost a výčitky (stejné vždy přitahuje stejné).
Pakliže si přejeme svoje vztahy změnit, měli bychom se podívat na to, co je v nich dobrého. Zaměřit sílu své pozornosti na to dobré, překonat své ego (které chce být vždy vítězem a které si přeje napadat a soupeřit s druhými) a vyjádřit vděčnost. Někdy je to těžké, naše ego má strach udělat takový krok směrem k lidem, se kterými válčíme. Jenže je to nejkratší cesta k porozumění. A porozumění je klíčem k vyřešení sporů. Projevíme-li vděčnost za to, co pro nás druhý člověk dělá a co pro nás vlastně znamená, otevřou se dveře, o kterých jsme mysleli, že ani neexistují. Žádný člověk se ve skutečnosti nechce s nikým přít. Takové boje každého vysilují a okrádají ho o čas a energii, které by mohl věnovat například své rodině, svým zálibám nebo sama sobě.
Vděčnost – mocný nástroj přeměny
Je až k neuvěření, jak mocným nástrojem je „obyčejná vděčnost“. Někomu se zdá být vděčnost příliš abstraktním pojmem, možná proto, že ho nikdo neučil, jak být vděčný, možná to nikdy nezkusil, možná, že je přesvědčen, že to nedokáže (protože, jak rád říká, „není za co“). Objevit kvalitu vděčnosti ve svém srdci není vůbec těžké, a to ani pro toho nejvíce materiálně zaměřeného člověka na světě. Klíčem k objevení vděčnosti je poznání pomíjivosti. Co z toho, co teď máme, nám po smrti zůstane? Vše, co je hmotné, podlehne času, pomíjivosti. Všechno to, co si myslíme, že vlastníme, dokonce i naše tělo – vše podlehne času a rozpadu. Nic není napořád. Pouze naše Duše je věčná (neboť pochází ze světa Boha). Tato duše po smrti fyzického těla odejde do duchovní sféry. A co si s sebou vezme? Nic. Takže tedy, pokud chápeme pomíjivost a dočasnost toho, co máme, chápeme i to, že to není samozřejmé (může nám to být totiž kdykoliv odebráno). Pak není těžké vyjádřit vděčnost. Obrátit svoji pozornost na to, co nám bylo dáno, skutečně si toho vážit a chovat se podle toho.
Když dokážeme být vděčni za to, co máme (i za to „minimum“, kterým je život sám), naše nitro a naše mysl bude zpívat úplně jinou píseň: „ Pohleď, jakým bohatstvím jsem byl obdařen“ a okolní svět bude zpívat stejnou píseň. Náhle, jako mávnutím kouzelného proutku, k nám budou přicházet věci, situace a lidé, kteří budou naše vnitřní přesvědčení utvrzovat v této pravdě. Totiž, že ve skutečnosti máme vše, co potřebujeme. Ne nedostatek, ale dostatek! Dostatek vzduchu, vody a potravy, aby naše těla žila, dostatek lásky a radosti z maličkostí (už jen třeba za to, že se ráno probudíme živí a zdraví), které nám vykouzlí úsměv na tváři.
To, co je opravdu cenné – je zcela zdarma
Skutečné bohatství je bohatství vnitřní a to je zcela zdarma, neboť naše Duše peníze a hmotné dary nepotřebují. Považme, opravdu hodnotné aspekty v našich životech nepodléhají pomíjivosti, jsou věčné, neboť vychází z naší Duše – je to láska, kterou jsme rozdali a která nám byla dána, štěstí, které jsme cítili v srdci, když jsme někomu udělali radost, je to pomoc, které se nám dostalo od druhých a kterou jsme sami poskytli, dobré slovo, povznesení ducha, útěcha, soucit, který jsme projevili a který nám byl projeven. Toto jsou skutečné hodnoty, kterých jsme všichni schopni, neboť všichni máme Duši. Možná, že po naší smrti po nás nic nezbude. Jedno přece však – vzpomínky našich blízkých a lidí, kterým jsme pomohli, na naše dobré skutky, soucit, ochotu, pomoc a lásku, již jsme jim dali.
zdroj: sibyla.cz
OCEŇOVÁNÍ, VDĚČNOST A ZÁKON ROZŠÍŘENÍ
Když se chcete zbavit nepříjemných pocitů, jste-li vyčerpaní, unavení, kvůli někomu smutní nebo zklamaní, můžete rychle změnit svou energii a dostat se z tohoto prostoru, když se začnete dívat na vše dobré, co máte, a budete děkovat - děkuji ti mé já, děkuji ti Vesmíre. Tímto způsobem můžete velmi účinně pročistit svou auru a zvýšit si vibrace. Kdybyste každé ráno věnovali hned po probuzení dvě minutky děkování, váš den by se nesl v mnohem vyšší energii.
Co je smyslem vděčnosti? Vděční nemusíte být jen proto, že vám rodiče řekli, že se má děkovat a být slušný. Asi víte, že existuje svátek Díkůvzdání, a nejspíš jste už slyšeli někoho děkovat, když úspěšně prošel nějakou životní zkouškou. Vděčnost a děkování mají své vyšší důvody. Posíláte jimi doslova volání k Vesmíru, aby vám přinesl víc.
Vše, za co děkujete a čeho si ceníte, se ve vašem životě ještě více rozšíří.
Už jste si někdy všimli, jak rádi jste s lidmi, kteří vám děkují, váží si vás a uznávají vás? Když jim poradíte, řeknou: "Děkuji, to mi moc pomohlo." Když jim něco nabídnete, nechají si to a milují to. Všimli jste si, jak jim chcete dávat víc? A stejné je to na energetické úrovni i s Vesmírem. Kdykoliv se pozastavíte a poděkujete Vesmíru za hojnost, kterou máte, Vesmír vám dá ještě víc. Ve chvíli, kdy děkujete, se prosvětlí vaše aura. Změníte ji srdcem, protože pocit vděku vychází ze srdce. Když děkujete, otevíráte své srdce. A srdce je brána k vaší duši; spojuje svět forem se světem esencí. Vděčnost a díky jsou přímou cestou k srdci, k vaší esenci a k vaší duši.
Děkováním můžete pročišťovat svou auru a zvyšovat své vibrace. Vděk rezonuje ve vašem těle se srdečním centrem. To vám umožňuje více se otevřít přijímání. Vaše srdce se otevře vašemu vědomí a láska, která ze srdce vyzařuje, pak léčí vaše fyzické tělo. Zvýší a zjemní se vaše vibrace a právě ty vám přitahují to, co chcete mít. Když děkujete, Vesmír na to odpoví ladícím tónem nebo zvukem, který vám přinese ještě více téhož.
Děkovat můžete různě - myšlenkou, slovem nebo písemně. A pak je tu také pocitový, srdcem procítěný vděk, který je ze všeho nejdůležitější. Když děkujete jen tak, nepozorně a bez procítění v srdci, pak bez ohledu na formu nebude účinek takový, jako když vycházíte z opravdové vděčnosti a děkujete s plným vědomím. Když si pomyslíte "děkuji ti", příznivě to ovlivní vaše fyzické tělo, a když své díky vyslovíte nahlas, bude účinek ještě silnější. Znáte lidi, kteří vždycky za všechno poděkují? Nemluvím o těch, kteří to dělají ze zvyku nebo proto, že se neustále omlouvají nebo chtějí získat vaši přízeň. Mluvím o lidech, kteří vás opravdu uznávají a váží si vaší přítomnosti. Tito lidé tak rozšiřují to, co budou dostávat od ostatních a od světa.
Když si své myšlenky zapíšete nebo je vyslovíte nahlas, dostávají se do světa forem rychleji, než když o nich jen přemýšlíte. Když něco chcete, zapište si to a řekněte to nahlas, protože proces mluvení a psaní je o krok blíž k dané věci než proces přemýšlení. Ruce a hrdlo jsou dvě centra tvoření ve hmotě. Když řeknete ostatním o myšlenkách, které máte v mysli, stanou se tyto myšlenky součástí světa forem, a když je zapíšete na papír, jsou svému stvoření ještě blíž. Poděkovat v mysli je v pořádku. Také se tím rozvíjíte, ale ještě mocnější je poděkovat Vesmíru a ostatním lidem nahlas. A napsané "děkuji ti" je dokonce ještě mocnější než vyslovené.
Abyste si vytvořili něco nového, nebo abyste dál dostávali to, co už dostáváte, vezměte papír a tužku a pište Vesmíru své “Děkuji ti”.
Pište si večer seznam všeho, co jste přes den dostali. Může to být něco, co jste si koupili, nebo úsměv od neznámého člověka, dobrý pocit či příliv nové energie, auto, které vás zavezlo, kam jste potřebovali, nebo peníze, které jste dostali. Budete žasnout, kolik darů vám každý den přichází do cesty. Když potvrdíte, co jste dostali, navážete s Vesmírem spojení a to vám umožní dostávat ještě víc.
Možná chcete napsat nebo zavolat někomu, kdo vám pomohl, a vyjádřit mu nebo jí svou vděčnost. Čím více projevujete svou vděčnost a děkujete za vše, co máte, tím více měníte molekulární vibrace svého těla a pozvedáte je z hustých energií do jemnějších rovin. Možná jste si všimli, že vysoce vyspělé duše a velcí učitelé věnují mnoho svého času oceňování a děkování Vesmíru. Ve svých meditacích cítí opravdovou pokoru a vděk za vše, co dostávají.
Jaký vliv má vděk na různá energetická těla? Když si něčeho ceníte, doslova tím proměníte své fyzické tělo. Oceníte-li například své dobré zdraví, posíláte buňkám svého těla zprávu. Buňky na to zareagují, protože každá z nich má v sobě hologram celé vaší bytosti. Každá buňka má své vlastní vědomí. (To ale neznamená, že by myslely vám známým způsobem.) Skládáte se z mnoha různých buněk, které fungují na jiné úrovni vědomí než vaše celkové vědomí nazývané “já”. Vaše buňky mají také rády uznání. Chcete-li si vyléčit nějaké potíže v těle, nevzpomínejte na své minulé nemoci a nebojte se už dopředu bolestí nebo problémů, které by mohly nastat, a raději děkujte svému tělu za všechny ty úžasné věci, které dělá dobře. Budete-li posílat svému tělu často svůj vděk, bude vám dávat ještě víc. Buňky vašemu pocitu vděku rozhodně porozumějí a budou se snažit pracovat pro vás ještě usilovněji.
Buďte svému tělu vděční za to, jak se pohybuje, jak jedná a nosí vás všude, kam potřebujete. Ceňte si toho, jak proměňuje jídlo na energii a jak dobře vám slouží. Budete-li své tělo odsuzovat, dívat se na něj a říkat si: “Nelíbí se mi má stehna, mé břicho” a podobně, budete-li si na něj stěžovat, nebude na vás reagovat tak dobře. Myslete na své tělo jako na celek složený z milionů entit – buněk – které mají pocity. V momentě, kdy se rozhodnete ho ocenit, změníte své fyzické vibrace. Buňky se okamžitě dají do práce a zvýší vaši energii. A když máte nějakou negativní myšlenku, jednu z těch nevděčných, vaše energie klesne.
Vděčnost léčí emoce.
Spojuje emocionální tělo se srdcem, a tím i s duší, protože duše se dosahuje skrze srdce. Emocionální tělo je neustále vibrující proud energie kolem vás. Když děkujete a ceníte si svého života, když uznáváte lidi, události a vyšší síly, energetický obrazec představující vaše emocionální tělo se začne sám reorganizovat na vyšší a jemnější vibrace. Vaše emoce jsou nejmagnetičtější částí, kterou máte, co se týče přitahování událostí, lidí a věcí. Čím jste klidnější a odpoutanější, tím snadněji získáte to, co chcete. Bude samozřejmě potřeba nasměrovat za tím také svou vůli a záměr. Čím větší je váš vnitřní klid a mír, tím snadněji se můžete soustředit na svou vyšší bytost a tím více můžete mít.
Když pociťujete hluboký vděk a prožíváte jej ve svých emocích, zklidní vás to a zvýší se vibrace vašeho emocionálního těla. Vděkem je nejvíce ovlivněno srdce, kterého skrze vděk také nejsnáze dosáhnete. Chcete-li se spojit s lidmi ve svém srdci, važte si jich. Budete-li vysílat lidem telepaticky své uznání, automaticky zastavíte jakékoliv mocenské boje. Až budete tento týden se svými přáteli, všimněte si na nich něčeho pěkného a oceňte je za to. Ujistěte se, že je to opravdu od srdce, a ne jen tak za něco, co byste si museli vymyslet. Můžete-li jim nějakým způsobem projevit svou vděčnost, za to, kdo jsou, pozvednete okamžitě úroveň vaše vzájemného spojení, vzhůru do srdce.
Děkování a vděčnost otevírají spoustu dveří do vyšších úrovní Vesmíru.
Vděčnost je branou do srdce, otevírá ho a umožňuje vám zažívat v životě více lásky. Příští týden, kdykoliv si vzpomenete, oceňte každého, koho uvidíte. Ať je to váš přítel, milovaný člověk, někdo neznámý nebo váš spolupracovník, podívejte se, jestli mu nebo jí můžete poslat svou vděčnost nebo poděkovat. Něco na tomto člověku ze srdce oceňte. Vděčnost vás dostává ven z "hlavy" a z posuzování. Mnozí z vás jste utopení ve svých myšlenkách, a když poděkujete, vynese vás to z mentálního prostoru, kde jsou věci buď správně, nebo špatně, do vašeho srdce. Když opustíte rovinu své mysli, byť jen na okamžik, Vesmír s vámi může pracovat příměji. Neustálá mentální aktivita, do které jste všichni zapojení, vytváří často takový zmatek, že jen těžko získáváte, co chcete.
Procítíte-li vděk v mentálním těle (ve vaší části, která neustále přemýšlí), doslova tím ztišíte tu svou část, která cítí strach, pochybovačnou nebo skeptickou stránku vaší osobnosti. Vděk spojuje všechna vaše "já" pod novou vlajkou a může být vstupní branou do nové úrovně energie. Kdykoliv si uvědomíte, že jste smutní, máte strach nebo prožíváte cokoliv, co nevnímáte jako léčivé, zastavte se a děkujte za vše dobré, co máte.
Pocit vděku vám zpřístupňuje také vaši abstraktní mysl, tedy tu vaši část, která spojuje levou a pravou mozkovou hemisféru, mužskou a ženskou stránku. Abstraktní mysl nepracuje pouze s levou hemisférou, zabývající se čísly, kalkulací a logikou, ale ani jen s pravou hemisférou, která souvisí s tvořivostí, intuicí a pocity. Slučuje obě tyto části. K jejich spojení dochází ve chvíli, kdy jste schopni tvořit koncepce v rámci přesvědčení a realit, přesahujících váš obvyklý způsob myšlení. Cítíte, jako by k vám procházelo světlo, nové řešení starého problému, inspirace nebo zjevení.
Abstraktní mysl umí vidět větší obraz vašeho života, a vy v ní trávíte tak málo času. Tato vaše část zná mnoho nových způsobů myšlení; existuje mimo běžný rámec vašeho života. Nemyslí v termínech, na které jste zvyklí. Je to geniální úroveň, která je v každém z vás. Využívá nejvyšší formu myšlení, kterou máte, a může vám velmi pomoci ve vašem vývoji, budete-li ochotni používat ji častěji.
Můžete se rozhodnout myslet častěji ve vyšších úrovních.
Děkování vás povede přímo do vašeho srdce a vaší abstraktní mysli. Děkováním přivádíte světlo skrze své srdce do své korunní čakry na vrcholu hlavy. Díky tomuto prosvětlení a otevření srdce vám může přijít mnoho nových myšlenek a darů. Mohou se rozvinout do týdne či za měsíc, ale svým vděkem jste každopádně otevřeli dveře, kterými k vám může přijít mnoho dobrého. Představte si, že vděčnost vám umožňuje dotknout se vašich vibrací, změnit je a dostat se do vyšších rovin moudrosti, které jsou ve Vesmíru k dispozici. Vesmír slyší vaše volání; vaše díky jsou rozhodně vyslyšeny a oceněny a tato energie se vám vrátí.
Každý z vás máte svá přání a ta se skládají v to, čemu říkám vaše "tělo přání". Jsou věci, které chcete v životě mít. Kdybych se vás teď zeptal, co si přejete, co chcete teď ze všeho nejvíc mít, uměli byste mi odpovědět, kdybyste se na chvíli zastavili a zamysleli se. Když děkujete, ovlivňujete své tělo přání. Toto tělo je dost nepokojné, podobně jako emocionální tělo. Soustředí se pouze na to, co nemá a co chce vytvořit. Má své opodstatnění, protože vám přináší nové formy, motivaci a tvůrčí energii. Ale také ve vás může vzbudit pocit unikající energie, protože vám neustále připomíná, co všechno ještě musíte udělat a vytvořit.
Množství vašich přání vás někdy může zahlcovat, zejména pokud jich máte hodně nevyplněných. Děkování přímo ovlivňuje vaše přání, protože jim umožňuje zklidnit se a uvědomit si, co všechno už vytvořily. Berte to, jako byste měli oddělenou část sebe sama složenou ze všech věcí, které jste kdy chtěli mít. Když děkujete, dodáváte jí sílu. Tato část si totiž obvykle nevšímá toho, co jste už dokázali, ale chce vám ukázat, co byste ještě mohli udělat, oč víc byste mohli pracovat a tak dále. Vždycky má připravený seznam věcí, které byste ještě mohli udělat, a potřebuje, abyste s ní promluvili, ujistili ji a uklidnili. Pocit uznání za všechno, co jste už vykonali, to dokáže a posílí tuto vaši část v její schopnosti tvořit ještě víc.
Vůle je schopnost směrovat svou energii tam, kam ji chcete nechat jít.
Dalším vaším tělem je tělo vůle. Všichni máte o vůli své představy. Někteří z vás ji chápete jako "mocenskou vůli".
Mnozí z vás chcete jít výš, do jemnějších rovin energie, kde je více lásky, radosti, spokojenosti a odpoutanosti. Vůle je energie, která vámi nepřetržitě proudí. Je jako proud nebo energetická řeka, která vámi neustále teče. Když děkujete, posilujete svou vůli. Ne mocenskou vůli, ale vůli spojenou s vaším srdcem, vůli směřovanou do činností, které milujete. Čím více si sebe ceníte a uznáváte vše, co ve svém životě máte, tím více spojujete své srdce se svou vůlí. Díky tomuto spojení pak můžete tvořit to, co chce vaše srdce.
z knihy Žít s radostí, Sanaya Roman
Zdroj:Andělský deník