5 důvodů, které vedou k ženskému NIC
5 důvodů, které vedou k ženskému NIC
Než to uděláš, uvědom si, že to nevrátíš. NIC nevrátíš. Hlavně to ženské NIC už nezměníš.
Co vlastně ženy od vztahu chtějí. Jak snadné je ženy získat i ztratit.
Novináři se mě často ptají, co nejhoršího jsem ve vztazích zažil. Vím to. NIC. Tu hroznou chvíli, kdy se žena přestane hádat… kdy už rezignuje na mou pozornost, konverzaci, žárlení… už se nezajímá o to, zda se zajímám o ni… už se nesnaží, abych ji miloval. To všechno nastává ve chvíli, kdy zjistí, že si zaslouží někoho lepšího.
Ty děláš siláka, ale pak se jedno ráno probudíš s vědomím, že byla perfektní. A ona se to samé ráno už probouzí vedle někoho jiného – vedle chlapa, který to, že je perfektní, na rozdíl od Tebe věděl od začátku. Jak přijde ženské NIC, prostě vím, že už jsem prohrál VŠECHNO.
Chvíle, kdy ženy druhé šance dávat přestávají. Co následuje, je strašné. Jako když za Tebou zapadnou dveře, které nemají kliku; pod nimiž se nedá podstrčit lístek s omluvou; jejichž plocha je polstrovaná, takže můžeš bušit a nevydá to jediný zvuk.
Za těmi dveřmi je už pouhé NIC.
Tam, kde je NIC
NIC. Žádná cesta zpátky.
Nikdy jsem se nebál chvil, kdy se s partnerkou hádáme. Děsivě jsem se bál chvíle, kdy se hádat přestane. Chvíle, kdy už z jejího pohledu nebude nic, o co by se stálo za to pohádat…
Je to hranice, za kterou přestane:
– usilovat o Vaši pozornost,
– bojovat o Vás,
– odpovídat na Vaše zprávy,
– snažit se udržet konverzaci,
– žárlit,
– flirtovat s ostatními, jen abyste Vy žárlil,
– nahlížet Vám do mobilu,
– zajímat se o to, zda se zajímáte o ni,
– snažit se, abyste ji miloval.
To všechno přestane dělat proto, že zjistí, že si ji muž nezaslouží.
To nejhorší ovšem teprve přijde. Karta se otočí. Změní se vítr.
Začne Vám chybět – jak ona, tak její péče, tak její láska. Ztratíte ji navždy – jako pampelišku, jejíž chmýří se neuváženým fouknutím rozletí pryč.
Dobře Vám radím: Pokud svou partnerku milujete, dejte jí to vědět, než ji ztratíte.
Co nechce žádný muž a co vlastně chtějí ženy?
Co nechce žádný muž
Můj kamarád, ještě mládě, podvedl. Zaplatil, a je to dobře pro jeho rozvoj, dvojnásobnou ztrátou. Ztratil nejprve ji a následně sebe – v procesu uvědomění, že ji miluje vlastně více než sebe.
To ráno se vzbudil a zjistil, jak perfektní byla. Zatímco ona se ve stejné chvíli probudila vedle muže, který to, že je perfektní, věděl vždycky.
Plakal přede mnou. Nedokázal mluvit. Já jsem mu i beze slov rozuměl. Pláč je totiž způsob, kterým oči mluví, když ústa nemohou vypovědět, jak moc zlomené je srdce.
Cítil, jak strašné je mít někoho navždy v mysli, a přitom ho nikdy nemoci obejmout pažemi. Prožíval skoro totéž, jako když zemře někdo blízký. S tou výjimkou, že tohle je horší. Věděl, že blízkého nechal odejít sám.
Co vlastně ženy chtějí
Dlouhé roky jsem přemýšlel o té hranici, za kterou už je NIC. Muži rádi říkají, že jsou ženy náročné a zlatokopky. Ve skutečnosti ženy chtějí pouze někoho, kdo bude mít strach, že je ztratí.
Ženy od začátku sledují způsob mužského přemýšlení a přístup k životu. V předstihu poznají, který muž je podvede. Vidí totiž, který muž věnuje obecně více pozornosti tomu, co mu chybí, než tomu, co má. Vědí, že láska jako taková nikdy nebolí. Lhaní, podvádění a ubližování druhými lidmi je to, co bolí. A ony takové nechtějí kolem sebe. Nechtějí je u svých dětí. Vyzrálá žena nikdy nepotřebuje někoho, kdo nepotřebuje ji.
Dříve, než partnerku, v horším případě matku svých dětí, podrazíte a než budete marnit čas vymýšlením omluvy, přemýšlejte nejen o tom, O CO můžete přijít, ale také PROČ o to přijdete. S tím PROTOŽE se totiž budete muset naučit žít.
A jak říká Rochefoucauld, s tím, čeho se na nás dopustili druzí, se už nějak vyrovnáme; horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami.
Jakých 5 důvodů tedy vede k ženskému NIC?
1. důvod: Nestěžuj si, když ztratíš něco, o co jsi nebyl ochoten bojovat
Ženy jsou více spjaté s přírodou než muži. Využívají tedy přírodní zákony a tresty.
V přírodě platí, že čeho si nevážíme, to nám je odebráno. Neuvědomujeme-li si v zápalu práce hodnotu zdraví, prostě o něj přijdeme. Život to dělá v dobrém úmyslu, aby nás naučil vážit si toho, co máme, ještě když to máme, ne až když to ztratíme. Mnoho lidí tak nevratně ztratí část zdraví, ale začne žít kvalitněji proto, že začne vidět včas hodnotu jiných priorit, na kterých záleží. Třeba lidí.
Mužská omluva za nevěru často zní: Jsme jen lidé a lidé dělají chyby. Ano, to je jistě pravda. Ale také musíme dodat, že za chyby se platí.
A draze zaplacené chyby jsou z hlediska osobního rozvoje ty nejdůležitější – protože je zpravidla (pokud máme všech pět pohromadě) už nikdy neopakujeme.
Bohužel, následky si neseme už celým životem, protože:
2. důvod: Chceš-li vrátit to, co bylo, není to možné
Ženy více než muži si uvědomují tok času. Nejen to, jak rychle pádí, ale především KTERÝM SMĚREM pádí. Ženy si více než muži připomínají, že nemládnou. Vědí tedy, že nemá smysl plýtvat časem na nějaké návraty do minulosti. Registrují totiž, že čas běží VPŘED. A že je to tak právě proto, abychom se nevraceli zpět.
Muži rádi říkají, že nestárnou. Podléhají tak klamu, že se všechno dá vrátit. Že můžete rozbít skleničku o zem, říct jí promiň a ona se nějak složí dohromady. Věří, že se dá vrátit čas a všechno bude jako dřív.
Ne, ženy vědí, že nic nebude jako dřív. Ale to je dobře. Protože všechno alespoň může být takové jako nikdy předtím.
Lepší, protože o jednoho špatného člověka míň…
Jakou trvalou informací je nevěra o nás?
Opravdu platí, že příležitost DĚLÁ zloděje, nebo je skutečností jiné sloveso?
3. důvod: Nemůžeme sedět na jednom dvojkole a šlapat proti sobě
Ženy nepotřebují někoho, kdo záměrně brzdí, když ony chtějí posouvat vztah vpřed. Nepotřebují někoho, kdo s nimi není ochoten řešit společné problémy, ba kdo jim problémy přidělává.
Ženy dobře vědí, že když přijmou zpět podvodníka, tahá s sebou opět zpátky do vztahu vše, čím ji zradil. Omluva nemění člověka.
Říká se mnoho nesmyslů. Jako například, že příležitost dělá zloděje a peníze kazí charakter. Není to pravda. Příležitost i peníze ODHALUJÍ člověka. Ukazují, kým opravdu je. Strhávají jeho škrabošku.
Lákavá dámská příležitost v nadité podprsence nebo nestřežený pytel peněz jsou nejlepší způsoby, jak skutečně poznat člověka.
Stejně jako vidět, jak se chová k ostatním. K bývalým partnerům, k přátelům. Všechno to vychází z jeho způsobu přemýšlení, který uplatní i na nás.
Nedivme se ženám, že nám po podrazu nechtějí dát další šanci. Nikdo nechce ve svém životě podrazáky. Vždyť, ruku na srdce, ani my ne.
4. důvod: Nejsou třeba žádné hry, protože ve vztahu nikdy není vítěz a poražený
„Promiň mi tu chybu,“ přileze s prosíkem.
Ona nemusí odpovídat. Protože on vlastně odpovídá za ni… „Promiň mi tu chybu,“ jako by znělo ozvěnou – z jejích úst. Jak je to možné? Jak to, že se ve vztahu tolik zrcadlí?
V páru nikdy není jeden chybující a jeden bez chyby. Oba cítí vinu. Ten, kdo byl oklamán, v tom, jak špatného partnera si vybral.
Vztah je jako most o dvou pilířích. Když se jeden pilíř rozhodne zradit, lávka se zřítí. Kdo chce budovat most, musí mít v první řadě odpovědnost. A kdo chce pod svou lávku, kterou si buduje sám, přijmout druhý pilíř, musí mít v první řadě rád sám sebe. Na pilíř, který zůstane opuštěný, totiž celý rozlehlý most spadne.
Podvedení lidé tedy nemají důvod dávat druhou šanci témuž práchnivému pilíři. Proč dávat někomu pořád druhou šanci, když tolik jiných pilířů čeká na tu první?
Kdykoli se tedy chystáme druhého zradit, pamatujme, že chybu neděláme pouze my, tu chybu v té chvíli udělal i on.
Ve vztahu nikdy není jeden vítěz a jeden poražený. Vždycky jen dva vítězové, nebo dva poražení.
5. důvod: Je spousta lepších, než jsi Ty
Vztah = důvěra. Bez důvěry není vztah. A důvěra znamená, že se můžeme spolehnout na to, že se partner A chová tak, jako kdyby partner B byl neustále vedle něj.
Být druhému nevěrný znamená dát sám sobě nálepku: Nejsem důvěryhodný. Záleží mi na sobě, ne na mostu, který s někým buduji.
Je to vizitka, který si dotyčný nese do všech oblastí života. Přečtete-li si ji ještě jednou, nespolupracuje se s takovým člověkem dobře.
Podrazit druhé je projev slabosti. Každý vztah je přitom tak pevný, jak pevné jsou díly, které ten vztah tvoří. Vztah je v tomto jako řetěz. Nezáleží, jak silný je jeden článek. Je-li druhý článek slabý, řetěz se prostě přetrhne.
Ženy nehledají slabé články. Snad proto se jim říká zlatokopky.
Ženy hledají silné články. A síla se pozná ne tehdy, když je všechno v pořádku, ale naopak v problémech. Tehdy se prověří charakter článku.
Mysleme na to, až se objeví pokušení ublížit, podvést, obelhat.
Ženské NIC pak může být slovní odpovědí na to, za co vlastně stojíme.
Zdroj: Petr Casanova First Class